Category Archives: Kultura

Co vše spadá pod pojem kultura?

Co vše spadá pod pojem kultura?

Divadlo, kiny, koncert či další umělecké vystoupení. To vše má jedno společné, a to kulturní prožitek. Pokud bychom si měli právě ono slovo definovat, potom je třeba říci, že se jedná o soubor vybraných tvůrčích lidských činností. Do oblasti kultury tak patří literatura, umění, dovadlo, ale v širším významu také náboženství a vzdělávání. Proto o svém kolegovi z redakce, který divadla ani kina nenavštěvuje, nemohu říci, že by se o kulturu nezajímal. Má totiž zájmy jiné, které ale do dané definice také spadají. Navíc právě zájem o kulturu může utvářet jednotlivé vzorce našeho chování, které si v budoucnu osvojujeme. I podle své kultury tedy můžeme poznat vyspělou civilizaci.

Vysoká a nízká kultura

I ono hlavní slovo se samozřejmě dělí na několik významů a samozřejmě i druhů. V tomto směru vznikly dvě hlavní vlny. Tou první je ta hlavní, která má za cíl člověka zušlechtit, má za cíl ho rozvíjet a také mu rozšiřovat obzory. Ideálním příkladem mohou být tištěné publikace jako knihy, noviny, ale také umění. Ruku v ruce s touto variantou jde také vzdělání. Až v období osmnáctého století se objevila ona nižší odnož, která se stala kulturou pro masy. A právě ta přetrvává i nyní. Jejím cílem je hlavně pobavit. V minulosti byla označovaná pojmy jako kultura nízká, lidová, ale také popkultura. Obecně ale nelze říci, zda je některé špatná či dobrá a co je známo, tak obě skupiny představitelů proti sobě bojují. A aby se vám náš tým otevřel, všichni přiznáváme, že spíše směřujeme k druhé, tedy lidovější odnoži.

Jak se stát kulturním člověkem?

Snadno a jednoduše. Skutečně to je tou správnou odpovědí, jelikož kultura je obecně to, s čím se nenarodíme, ale musíme se to naučit. A to třeba i ve chvíli, kdy se chcete stát právoplatným členem společnosti – ať už pocházíte odkudkoliv. Tím si osvojujete hlavně to, co vidíte na jiných. S tím tedy souvisí i to, že jenom málokdo z nás kulturu skutečně vytváří, jelikož většinu věcí a zažitých vzorců chování přebíráme od ostatních. Navíc kulturou se často rozumí anonymní a nastřádané materiály a cesty, a tak má jenom málokdy svůj konkrétní kořen u daného člověka. Pokud se tedy takto chováte, máte určité zájmy, máte přátele se zájmy podobnými a jsou oblasti, které vás zajímají více a některé méně, dá se s jistotou říci, že kulturním člověkem jste.

Jaké jsou současné možnosti?

Dnes však jenom málokdo zná samotný hlavní význam daného slova, jelikož výběr různých aktivit a vzorců chování je značně omezený. Ostatně nástin toho jsme uvedli už na samotném začátku – divadlo, kino, koncert a výstava. Přesto ale nemůžeme tvrdit, že možností není více. Kulturou jsou ale i památky, a tak jako milovníci cestování ctíme i toto. Stejně tak ale najdeme kulturu v náboženství. Sice ne přímo u nás, ale jsou různé kmeny, které mají své rituály. Ty pro nás mohou být nepochopitelné, ale pro ně jsou samozřejmé. Proto na to myslete vždy, když budete chtít udělat co, co vás zajímá a láká – není se za co stydět.

Kultura ve firmě? Kde existuje a jak by měla vypadat?

Kultura ve firmě? Kde existuje a jak by měla vypadat?

Pokud mluvíme o kultuře, je jasné, že každý z nás si představí kino, divadlo, nebo hudební koncert. Poměrně novým pojmem je ale i takzvaná firemní kultura, která dnes může ovlivňovat i naše pracoviště. Důvodem napsání tohoto článku bylo i to, že v naší redakci žádná daná kultura není – chodíme v čem chceme, pijeme co chceme, pouze musíme dodržovat termíny článků, jejich kvalitu a samozřejmě i další povinnosti spojené se správou blogu. V jiných firmách je to však naopak. Pojďme se podívat, jak a zda to funguje.

Hlavní jsou hodnoty

Pokud je hlavní součást firemní kultury, potom to jsou určitě hodnoty. A právě systémy hodnot jsou základními pilíři každé firemní kultury. Ty se samozřejmě následně dělí na několik podskupin. Jsou hodnoty, které souvisí se zákazníkem, stejně jako hodnoty, které souvisí se mzdou a odměňováním. Jsou ale i takové hodnoty – které mi nectíme, jako je povinný dress code. Tedy nutnost chodit v určitém oblečení, stejně jako jednu z firemních hodnot, kdy šéf musí mít nejlepší auto na parkovišti. S tímto souvisí třeba i to, že toto pravidlo není nikde psáno, ale přece jenom ho každý respektuje. Proč? Jelikož firemní kultura se zavádí do života zaměstnanců postupně, systematicky.

Hlavní roli má samozřejmě manažer či další vedoucí pracovník. Právě ten musí inspirovat, motivovat, ale firemní kulturu i navodit. Cílem je vytvořit tým dobře fungujících lidí, kteří odvádějí dobré výsledky. Na jednu stranu skvělá zpráva, ale pokud bychom takto fungovali my sami, v rámci naší redakce, máme všichni stejné zájmy a všichni píšeme stejné články…

Měřitelné výsledky

S firemní kulturou ale souvisí i to, že výsledky jsou často měřeny. Ani dnes tak nejsou nic neobvyklého akční plány a plnění norem – jenom firma tyto kroky neventiluje veřejně. Správně zažité vzorce chování dle manažerů vedou k dokonalé úspěšnosti. Ačkoliv můžeme mít pochyby, musíme připustit, že je to pravda. Zaměstnanec, který myslí pouze na svou práci se skutečně nenechává rozptylovat ničím jiným a tak je jasné, že odvádí prvotřídní výkon. Otázka ale je, jak dlouho na dané pozici za takových podmínek vydrží. Dříve nebo později začne požadované pokyny bojkotovat, a aniž by se to projevovalo na jeho práci, může být odejit. Proč? Jelikož kazí ostatní vychované členy pracovní skupiny. Na jeho místo tedy nastoupí nový zaměstnanec.

Správná cesta?

Na jednu stranu určitě ano, pokud si chce firma zachovat určitou integritu, mít jednotné vystupování a zároveň vzorce chování, které jsou považovány za správné. Naopak přílišné omezování může vést k revoltě, které se projeví tím, že zaměstnanci začnou pokyny bojkotovat. Výsledný jejich odchod může zapříčinit to, že ztráta firmy spojená s náborem nových lidí může být větší, než pokud by zaměstnanci pracovali po celý rok na 80% a zachovávali si svou individualitu. A to ctíme i my. Platí totiž, že spokojený zaměstnanec = dobrý zaměstnanec. A kdo to řekl? Henry Ford.